Zavádění a udržení Energetického managementu certifikovaného dle ČSN EN ISO 50001:2019 domecek

 (zveřejněno: 01-11-2018)

Pohled1V posledním období se na obloze začínají objevovat podivní blikající tvorové, zvukem připomínající roj včel. Ano, jedná se o drony. Jakmile překonaly první fázi udržet se řízeně ve vzduchu a vyhýbat se kolizím s okolím, nastává další fáze – vložit lidské vnímání do pozice dronu, tj. pořizovat dronem záběry ze špatně přístupných míst. Tomu nahrává i minimalizace fotoaparátů a kamer při zachování nebo i zvýšení rozlišení, standardem začíná dnes být rozlišení 4K. Pak už jen zbývá minikameru správně usadit do dronu a připojit lidské vnímání k obrazovce ovládání dronu (což je dnes telefon či tablet, případně virtuální brýle). A ejhle, člověk se náhle objeví v kokpitu dronu a vidí svět z ptačí perspektivy, aniž by musel fyzicky sedět v letadle či helikoptéře, o armádních realizacích nemluvě. 

 

 

Na trhu je k dispozici dnes řada dronů různé velikost. Samotná velikost dronu je rozhodujícím parametrem pro povinnosti „pilota“ – kde může létat a podobně. Zákonodárci se hluboce zamýšlí a legislativně pravděpodobně dojde v brzké době k historickému okamžiku, kdy bude třeba „řidičák na dron“.

 

Energetický specialista a dron

Pohled dron 2Věnujme se ale úzce specifické oblasti využití fotografií a záznamů z kamer dronů v praxi energetických specialistů. Ti, např. při zpracování energetického auditu, energetického posudku nebo průkazu energetické náročnosti budov vychází z dokumentace dodané zákazníkem. O čím starší budovy a různé objekty se jedná, kolika válkami, převraty a tunely prošly, tím je dokumentace méně přesná a méně úplná. Úlohou energetického specialisty je přitom chtě nechtě vystihnout stav hodnocených objektů ke konkrétnímu datu hodnocení. Takže mu nezbývá nic jiného, než objekty projít a zkontrolovat vůči dokumentaci. A tu malý, atleticky nevýrazný, energetický specialista s batohem probíhá mezi vysokými budovami továren s fotoaparátem, vybíhá po schodech, tu nahoru, tu dolů, leze po žebřících technologií, jednou rukou se držeje žebříku či zábradlí a druhou rukou mačkaje fotoaparát, a to s jediným cílem - z nejlepší pozice zdokumentovat co nejpřesněji vše potřebné.

mavic air redPoužitím dronu ale energetický specialista a jeho kolegové staví svoji práci do nové pozice. Vytvoří si snadno globální pohled na soubor objektů zákazníka ve fotografii či filmu a ty si potom postupně přibližuje detailními fotografiemi a filmovými záznamy. Tak získá pohledy na jednotlivé střechy objektů, odhalí na nich místa v havarijním stavu, pomocí průletů ulicemi mezi objekty je schopen zdokumentovat si počty oken v poschodích pro kontrolu na dokumentaci, technologické rozvody. A to vše s minimalizací přemísťování se po objektech, pouze při vizuálním kontaktu z dronem (což nemusí být pravidlo).

Z dronů, které v počátcích zabíraly celý kufr auta, jsou dnes malí skládací drondové, kteří nepřevyšují velikostí běžný fotoaparát. Jsou k nim navíc dodávány speciální úchyty, čímž se dron stává plnohodnotným fotoaparátem i s možností umístit jej na stativ. Malou nevýhodou malých dronů je zatím většinou chybějící zoom, což se dá obejít doletem dronu blíže k objektu. U větších dronů tato možnost je, navíc jsou už běžně dostupné drony s termokamerou, které výše popsané staví zase na vyšší úroveň.

 

Bezpečnost při práci

WrightflyerSamozřejmě při práci s dronem je třeba dodržovat základní bezpečnostní pravidla a pravidla letového provozu. Především jde o zákaz létání ve vyčleněných prostorech a přímo nad skupinami osob. Přestože, se jedná o zařízení o hmotnosti kolem do 0,8 kg, je třeba si uvědomit, že je závislé na správném provozu 4 a více elektromotorů, u kterých může dojít k poruše. Při volném pádu z 10 metrů tak může dopadnout silou až 78 N, což je jako pád 7,8 kg z výšky 1 metr. Volným pádem je dron dole za 1,5 sekundy a může dopadnou až rychlostí 50 km/h. Při pádu ze 100 metrů je to až 780 N, což je při volném pádu skoro jako pád 78 kg z výšky 1 metr. V případě volného pádu je dole za 4,5 sekundy a dopadá přitom rychlostí kolem 150 km/h. Toto jsou ale samozřejmě pesimistické extrémní a teoretické příklady, museli bychom se potom bát každé kolem letící tunové helikoptéry. Nemusí jít vždy o takové fatální selhání dronu, ale může jít o poruchu, která omezí jeho chování. Přesto je třeba být vždy na pozoru a využívat dron jako dobrého sluhu.  

 


 

 GrexEnergia jde s dobou a pro svoji práci využívá výhod dronuGrexpytel s dronem

 

 

 

1.část 01-10-2016

GrexPartneři

aea es 2020Asociace energetických specialistůENIQARONenectivaEFA Social media handles Twitter header image 1500e500EG ConsultELMAT
logo

Copyright © 2024 GrexEnergia s.r.o. Lidická 700/19
602 00 Brno – Veveří, IČ 03702464