(zveřejněno: 04-12-2015; aktualizováno 10-06-2018)

Nejedná se o nový pojem, lze se s ním setkávat již řadu let. V principu se jedná o:

>>> vyrobit teplo,

>>> toto teplo následně využít pro výrobu elektrické energie,

>>> teplo výstupní a tím přebytečné následně využít pro další účely.

A co je na tomto procesu nového a objevného?

Dá se říci, že prakticky nic, jde jen o vývoj ve spirále. Již před několika stoletími začala být zajímavá možnost využívat vyrobené teplo více způsoby – kamna byla uzpůsobena na vytápění, vaření měla integrovaný zásobník teplé vody, který využíval odpadní teplo odcházející do komínu – vlastně snaha o zvýšení účinnosti. Poté se objevila nová forma energie – energie elektrická. Ta měla řadu výhod, takže teplo v elektrárně roztočilo turbogenerátor a poté se jeho přebytek zmařil kondenzací. Ovšem náklady na takový provoz začaly být postupně výraznější a výraznější a účinnost byla nízká. Bylo tedy nutné pokročit a začít toto teplo využívat pro další účely.

Současná doba tento proces pouze pojmenovala jako „kombinovanou výrobu elektřiny a tepla“ vytvořila výchozí pravidla. Základním pravidlem se stalo podívat se, kolik ušetříme vstupního paliva (v tzv. primární energii) v porovnání situace:

• Sečteme-li množství tepla v GJ potřebné na pokrytí požadovaného množství elektrické energie v MWh a množství tepla v GJ na pokrytí tepelné energie v GJ (tj. samostatně v oddělených výrobách – elektrárně a výtopně).
• Vyrobíme-li takové množství tepla GJ na vstupu, které mi nejprve pokryje požadavek na vyrobenou elektrickou energii v MWh a následný přebytek není zmařen, ale je využit na pokrytí požadavku externí dodávky tepelné energie.

Zjednodušeně lze říci, že ve druhém případě potřebuji na vstupu výroby méně primární energie než v případě oddělené výroby elektřiny a tepla – tento procentuální rozdíl se nazývá úspora primární energie (ÚPE). Tento popis samozřejmě nemá za úkol, aby uvedl všechny vstupní aspekty výpočtu, pouze popisuje princip. Aby stát legislativně podpořil a následně dotoval rekonstrukce a výstavby kombinovaných zdrojů výroby elektřiny a tepla – což není levný proces – vytvořil v návaznosti na legislativu EU legislativní rámec této problematiky.

Jedná se o nastavení pravidel dvojího typu: 

• Nastavit, kterých výroben se toto týká – zákon č.165/2012 Sb. „o podporovaných zdrojích “ – obecně jde o to nepodporovat výrobny, kde už v principu je účinnost výroby elektřiny a tepla mimo definované limity.
• Pokud je výrobna vyhovující, potom zjistit sledovaný a porovnávaný parametr (tím je úspora primární energie ÚPE). Podle toho je potom poskytnuta dotace na vyrobenou elektrickou energii v režimu KVET >>> vyhláška č.441/2012 „o minimální účinnosti užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie“, vyhláška č.453/2012 Sb. (od 29.1.2016 nahrazena vyhláškou č.37/2016 Sb.) „o elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřině z druhotných zdrojů“ a související cenové výměry.

A to ještě nemusí být konec dotací... pokud je výrobna postavena tak, že využívá definované obnovitelné zdroje, může mít nezávisle na výše uvedeném (při respektování stále se přitvrzujících podmínek k minimální účinnosti) dotovánu i cenu tepelné energie.

Jak se tedy hodnota ÚPE pohybuje a jak si ji mohu spočítat?

Hodnoty ÚPE by rozhodně neměly být nižší než 0%, to je prakticky chybný výsledek. Stav ÚPE 0% vlastně definuje, že je jedno zda vyrábím teplo a elektřinu kombinovaně nebo odděleně. U hodnot ÚPE<10% nejde o vysokoúčinnou kombinovanou výrobu elektřiny a tepla – není tedy nijak dotována. Rozmezí ÚPE 10% až 15% již platná vyhláška za vysokoúčinnou KVET považuje a přiřazuje takto vyrobené elektřině přes cenový výměr nižší sazbu. Nad úroveň 15% platí totéž, ovšem cenový výměr přiznává vyšší sazbu. Horní limit ÚPE není striktně určen, ale existuje hranice, jejíž překročení může být výstrahou o chybě ve výpočtu. ÚPE kolem 40% je velmi dobrý výsledek. Výsledky ÚPE ve stovkách procent ovšem vzbudí úsměv.

• Rozhodující pro výpočet ÚPE je i hodnota nazývaná jako Teplo užitečné. Jde o teplo, které předáváme dále k dalšímu využití (nutno podotknout, že legislativa mluví o teplárenském využití). Z podstaty věci tedy vyplývá, že nelze za toto teplo považovat teplo vlastní spotřeby, ale jen teplo přesahující potřeby výroby. To může mít velký vliv např. při integraci nové technologie odsíření do výroby, kdy může snížit teplo užitečné a parametr ÚPE. Při úsporách ve výrobním procesu se naopak zvyšuje teplo užitečné a ovlivnit parametr ÚPE.
• Vývoj sazebníku podpor je nepřímo vázán na legislativu ČR a v této oblasti dochází ke každoročním změnám.