(zveřejněno: 14-08-2018; aktualizováno 01-12-2020)

Energetická politika

Energetická náročnost výroby je v ČR dlouhodobě podceňovaná a oproti vyspělejší západní Evropě je také vyšší. Ceny energií se již několik let významně promítají do ceny výroby a následně i cen výrobku, což má mimo jiné také vliv na jejich konkurenceschopnost. Cílem každé společnosti by měla být snaha o maximální snížení energetické náročnosti výroby a úspory energií vůbec. Je to dlouhodobý a finančně náročný proces, který je však nezbytný a dnes dostal i v průmyslové a podnikatelské sféře také legislativní rámec v podobě energetického auditu dle zákona 406/2000 Sb., nebo podobně také ČSN ISO EN 50001. Ve veřejném sektoru jsou již legislativní požadavky energetické náročnosti nastaveny a taxativně stanoveny. Přesně stanovené ukazatele energetické náročnosti jsou mimo jiné také jedním z podstatných, ne-li hlavních kritérií pro udělování státních dotací v rámci různých operačních programů. Jde o velmi významné finanční objemy, které do ČR proudí z Evropské unie, zatím bohužel se možnost získání dotací týká zejména veřejného sektoru, popřípadě malého a středního podnikání. U velkých podniků jsou tyto možnosti stále ještě složité a omezené.

Zavedení energetického managementu je beznákladové opatření, které je jako takové doporučováno i energetickými auditory. Zavedení energetického managementu v praxi spočívá mimo jiné v zainteresování jednotlivých odpovědných pracovníků ve výrobě do problematiky spotřeb a úspor energií a jejich aktivní působení při optimalizaci a úsporách energií.

Jde především o dodržování technologické kázně výroby, omezování chodu momentálně nevyužívaných spotřebičů, regulace intenzity osvětlení, vytápění, vzduchotechniky atd. Další důležitou součástí by mělo být podávání podnětů vedoucích k úsporám energií od těchto pracovníků směrem k vedení společnosti. Z hlavně zahraniční praxe je známo, že zavedení tohoto tzv. energetického managementu I. stupně může vést až k 5% úsporám ve spotřebě energií, což při větších objemech spotřebovávaných energií může přenést významné finanční úspory.

Monitorování a řízení spotřeb energie

V rámci energetického plánování by jedním z prvních a hlavních kroků energetického managementu mělo být zavedení a provoz monitorovacího systému řízení spotřeb energií a paliv. To je nutné zejména k dosažení potřebného přehledu pro optimalizaci odběrů a průběhů zatížení. Zavedení tohoto systému řízení nám umožní odstraňovat případné neshody, realizovat nápravná a preventivní opatření a mít i možnost ovlivňovat cenu komodity.(elektřina, plyn, teplo). Vybudování monitorovacího systému a sběru dat je také nezbytné pro pozdější porovnávání spotřeb před a po zavedení energetického managementu a výsledná data můžou posloužit i k reportingu. Dále slouží k porovnání plánů se skutečnými spotřebami, popřípadě jako podklad k plánování spotřeby energií a paliv v budoucnosti. Interní audit energetického managementu pak přezkoumá celý systém managementu, vyhodnotí účinnost přijatých opatření vč. samotné funkce managementu a popřípadě nastíní cestu ke zlepšení systému.

Jak velký vliv může mít zavedení energetického managementu spolu s realizací doporučení vzešlých z energetického auditu na spotřeby a ceny jednotlivých energetických médií si ukážeme na případu konkrétní středně velké firmy. Energetický audit vyhodnotil stávající úroveň hospodaření s energií a následující doporučení rozdělil na beznákladová, nízkonákladová a investiční. Investiční opatření bylo směřováno zejména do zateplení střech, výměny oken, rekonstrukce výměníkových stanic a využití odpadního tepla technologických zařízení.

Elektřina

Většina dodavatelů elektřiny nabízí několik produktů pro nákup silové elektřiny. Na odběrateli je, aby si vybral vzhledem k charakteru odběru a možnostem regulací ten nejvhodnější produkt. V této firmě se roční spotřeba elektřiny pohybovala kolem 19 000 MWh. Obchodník s elektřinou nastavil ceny jednotlivých produktů dodávky elektřiny tak, že při dosavadním režimu výroby a spotřeby vycházela celková cena za odebranou elektřinu u všech produktů téměř stejně. Pro výraznější snížení ceny v případě volby jiného produktu bylo třeba změnit režim výroby, a to přesunutím podstatné části odběru do pásem nízkého tarifu resp. zrovnoměrnit odběr elektřiny pro eliminaci výše dosahovaného maxima. Pro dosažení potřebného přehledu pro optimalizaci odběru a zatížení a tím i příznivější ceny za elektřinu by tedy bylo nutné vybudovat monitorovací systém řízení spotřeby elektřiny resp. energetických medií. Na vedení firmy je v tomto případě rozhodnutí:

A) vybudování výše zmíněného monitorovacího systému

B) vyhlášení výběrového řízení na změnu dodavatele elektřiny

C) snížení roční rezervované kapacity

Jak vyhlášení výběrového řízení, tak snížení roční rezervované kapacity jsou kroky, ke kterým by se mělo přistoupit až po detailním zmapování spotřeby. Jen tak je možno již dopředu si pomocí rozvahy spočítat předpokládané přínosy těchto rozhodnutí. Navíc jako podklad k výběrovému řízení je třeba znát odběrový diagram elektřiny, nejlépe hodinový, který bez příslušného monitoringu není v podstatě reálné vytvořit. V rámci energetického managementu firmy bylo rozhodnuto realizovat postupně všechny výše uvedené kroky a následně bylo dosaženo realizací kroku A) a C) snížení ceny elektřiny o více jak jeden milión korun ročně při totožné spotřebě. Další, ještě výraznější snížení ceny přinesla změna dodavatele elektřiny.

Teplo

Vzhledem k tomu, že dodávané teplo bylo vyráběno na teplárně z uhlí, byla jeho cena i přes každoroční nárůst ještě akceptovatelná a v porovnání s teplem vyráběným např. z plynu relativně nízká. Možnosti ovlivnění nákladů na vytápění a ohřev teplé vody vedla hlavně přes stavebně technická, regulační a organizační opatření.

Obecně se dá říci, že nejefektivnějším, ale zároveň nejdražším opatřením vedoucím k úsporám tepla a tím nákladům na vytápění, jsou úpravy tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí budov. Největší úniky tepla jsou přes stavební otvory, (okna, dveře), střechy a obvodové zdivo. Je ověřeno, že kompletní zateplení objektů např. administrativního charakteru může přinést úsporu nákladů na vytápění v řádech desítek procent. Současně s opatřeními ve stavebních konstrukcích by měla proběhnout i rekonstrukce otopné soustavy a zavedení regulačních prvků. Samozřejmostí by v administrativních budovách či prostorách mělo být osazení termoregulačních ventilů na topná tělesa. Termoregulační ventily jsou schopny reagovat na tzv. pasivní tepelné zisky v místnostech (oslunění, tepelné zisky z přístrojů a osob) a tím regulovat výkon topného tělesa. Dalším, ještě vyšším stupněm regulace je tzv. IRC regulace (Individual Room Control), která umožňuje nezávislou individuální regulaci vytápění v jednotlivých místnostech.

Většinu těchto opatření ostatně doporučoval i energetický audit, kde mimo výpočtu úspor byly také vyčísleny finanční náklady na takovéto opatření a dále doba návratnosti. Obecně se dá říci, že doby návratnosti vložených finančních prostředků se u opatření tohoto charakteru pohybují řádově mezi 10 – 20 lety.

Na doporučení energetického auditu bylo rozhodnuto o postupné realizaci výše uvedených opatření. O tom, jak finančně a časově náročný byl tento proces není třeba pochybovat. Ale že přinesl své ovoce nejlépe vyplývá z následující tabulky spotřeby tepla v desetileté historii:

Hlavní investiční opatření v oblasti tepelně technických vlastností budov byla realizována v letech 1–3, dále následovaly rekonstrukce otopné soustavy a zavedení regulačních prvků vč. využívání odpadního tepla. Využívání odpadního tepla technologických zařízení se nejvíce projevuje v letních měsících let 4–6, poté došlo ke změně technologie a odpadního tepla již nebylo tolik. Jako referenční byl brán modelový rok dle auditu.

Ještě lepší vypovídající hodnotu má následující graf, kde byl přepočtem na denostupně eliminován vliv venkovní teploty na spotřebu:

Z předchozí tabulky a grafu je zřejmé, jak pozitivní vliv měla přijatá opatření v oblasti úspor tepla. Vložené investice se již začínají postupně navracet a roční spotřeba tepla klesla o více jak 40%.

Plyn

Přestože náklady na spotřebu plynu se u této společnosti pohybovaly kolem 9% z celkových nákladů na pořízení energetických medií, byla tato komodita dlouhodobě tzv. mimo hlavní pozornost a monitorování a rozboru spotřeby nebyla přikládána velká váha. Vše se změnilo v okamžiku, kdy došlo k vážnému úniku plynu vlivem lidského faktoru a tím i k překročení denní rezervované kapacity.

Výše penále byla natolik citelná, že byla jedním z impulzů k přehodnocení pohledu na tuto komoditu, zavedení denního monitorování a vyhodnocování spotřeby a ve svém důsledku i urychlila zavedení energetického managementu.

Detailním rozborem pak bylo dosaženo zrovnoměrnění a snížení spotřeby a následně také snížení ceny plynu. Byla zavedena přísná opatření k zamezení úniků plynu a určeny konkrétní osoby zodpovídají za dodržování těchto opatření. Od té doby již k žádnému úniku nedošlo.

Stačený vzduch a voda

Po zavedení energetického managementu bylo přikročeno ke sledování spotřeb také těchto tzv. okrajových komodit, kde kromě placení měsíčních faktur se těmito medii nikdo nezabýval. Bylo přistoupeno k přepočtu spotřeb jednotlivých energetických medií na produkci této firmy, což je vlastně ukazatel energetické náročnosti výroby. Došlo se k překvapivému výsledku a totiž, že tolik opomíjený tlakový vzduch je druhou největší nákladovou položkou firmy, hned za elektřinou. Byla provedena celá série měření ke zjištění stavu tohoto media a výsledek byl zdrcující. Výše úniků činila více jak 40% celkové spotřeby a byla odhalena zařízení již dávno nepoužívaná a stále vykazující spotřebu vzduchu. Po nápravných opatřeních začalo docházet ke snižování spotřeby, ale i přes značnou pozornost, která byla tomuto mediu věnována, se dlouho nedařilo uspokojivě snížit spotřebu. Dlouhodobé zanedbání zde přišlo opravdu draho.

Také u vody začalo pravidelné monitorování a vyhodnocování spotřeb. Již toto stačilo, aby došlo ke snížení spotřeby a zrovnoměrnění odběru. Také se přistoupilo k montáži automatických dávkovacích ventilů v sanitárních zařízeních, což přineslo další nemalé úspory.

Závěr 

Cesta k efektivnímu využívání energií a zlepšení energetické účinnosti je dlouhá a trnitá. Je nutno si ale uvědomit, že téměř vždy lze najít cesty ke snižování nákladů na energie, úsporám energií a snižování energetické náročnosti. Řada opatření je téměř beznákladová a může mít podstatný vliv na cenu energie, popř. její spotřebu. Jedním z hlavních faktorů pro uskutečňování jakýchkoliv změn je ale faktor lidský, a tam je třeba začít. Změna myšlení a nazírání na oblast hospodaření energií je základním předpokladem pro úspěch v této oblasti.

 GrexEnergia podporuje zavádění energetického managementu do ČSN EN ISO 50001