(zveřejněno: 11-02-2017; aktualizováno: 25-03-2017)

Elektřina ze Slunce neustále zlevňuje

Elektřina vyrobená ze Slunce je již nyní v některých částech světa levnější než elektřina vyrobená spalováním uhlí. V dohledné době se pravděpodobně stane nejlevnější možností výroby elektřiny. Od roku 2009 ceny solární elektřiny klesly o více než 60 procent a výrobní náklady se snížily v každé části dodavatelského řetězce. Rostoucí množství elektřiny vyrobené ze slunce tak nadále snižuje i její cenu. Neustále se zlepšující technologie výroby a výrobní zkušenosti ve svém důsledku znamenají také zvýšení účinnosti výroby elektřiny.

Domácí fotovoltaické elektrárny

V posledních několika letech nastal boom domácích fotovoltických výroben elektřiny. Možnost mít vlastní fotovoltaickou elektrárnu umístěnou na domě již u nás využilo tisíce obyvatel a další o tom jistě uvažují. A právě těm je určeno pokračování našeho seriálu o obnovitelných zdrojích.

Čím začneme?

Jak stavba samotného domu, tak i změna již dokončené stavby podléhá legislativnímu procesu, který většinou taxativně stanovuje za jakých podmínek a jakým způsobem lze stavbu popř. její úpravu realizovat. V tomto případě je to Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (Stavební zákon). Administrativně tento proces spadá pod stavební úřady, které se nacházejí ve větších městech, popřípadě pod stavební odbory magistrátu. Tam se také dozvíte, zda vaše stavba bude podléhat stavebnímu povolení, kolaudačnímu procesu či ohlášce.

Jak je to u fotovoltaické elektrárny?

V prvé řadě je třeba rozlišit, zda si solární elektrárnu budujeme současně s výstavbou domu, či zda ji chceme umístit na již hotovou stavbu.

Pokud si fotovoltaickou elektrárnu budujete současně s výstavbou rodinného domu a nepředpokládáte, že budete vyrobenou elektřinu dodávat do distribuční sítě, nýbrž ji budete spotřebovávat pro vlastní spotřebu, se nejedná o výrobnu elektřiny. Vaše solární elektrárna je z pohledu stavby brána jako jiná technická zařízení stavby a jako taková podléhá kolaudačnímu procesu.

Jinak je tomu u montáže solárních panelů na již dokončenou stavbu. Zde se jedná o změnu již dokončené stavby a tedy o stavební úpravu.

Pro otázku povolení provedení instalace solárních panelů se na základě Stavebního zákona využije ustanovení (§ 103 odst. 1 písm. d), že stavební úpravy nevyžadují ohlášku ani stavební povolení za splnění následujících podmínek:

          >>> stavební úpravy nezasahují do nosných konstrukcí stavby,         

          >>> nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby,

          >>> nevyžadují posouzení vlivů na životní prostředí,

          >>> jejich provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost stavby.

Výjimku tvoří instalace fotovoltaických panelů na stavby, které jsou nemovitou kulturní památkou, nebo pokud leží například v CHKO.

Fotovoltaická elektrárna nemusí být jen na střeše

Kromě asi nejrozšířenějšího způsobu budování elektrárny na střeše se v posledních letech stále více prosazuje také umístění fotovoltaiky na budovách méně tradičními způsoby. Rozvoj v této oblasti umožnil budování fotovoltaiky nejen na rodinných domech, ale také na panelové domy, hotely, administrativní budovy atd. Tak například obvodový plášť nabývá nového významu a zvláště panelové domy jsou v tomto ohledu výjimečné. Vzhledem k jejich obrovskému množství lze v podstatě konstruovat a vyrábět typizované prvky a formou opakovaných projektů lze pak fotovaltaiky nabízet jako stavebnice. Vždy je třeba dbát na kvalitní architektonické i technické řešení se zárukou dlouhodobé životnosti alespoň 25 let. Nejvhodnější je instalace fotovoltaických panelů na plochou a šikmou střechu, na štítovou a vhodně orientované obvodové stěny, na zábradlí balkonů nebo lodžií. Dále je možno panely integrovat přímo do střechy, fasády popřípadě i jako markýzy. Varianty se zvažují z energetického i ekonomického hlediska, a na efektivitu systému mají kromě umístění fotovoltaiky vliv i klimatické podmínky.

Instalace na střechu

Zásadní výhodou instalace na plochou střechu je možnost orientovat panely přímo na jih s optimálním sklonem okolo 35° Je nutno zvolit optimální nosnou konstrukci a včetně kotvení a dále zvážit její statické působení. Vždy je nutno nosnou konstrukci panelů kotvit, zejména proti namáhání větrem (konstrukce musí odolat větru o rychlosti 130 km/h). Podmínkou je však dostatečná nosnost střechy. U panelových domů se většinou konstrukce ukotvuje do stropních železobetonových panelů.

Fotovoltaické krytiny

Fotovoltaické systémy lze výhodně použít i jako integrovanou součást střechy. Jednou z možností je tenkovrstvá fotovoltaická krytina, která slouží jako fotovoltaický panel a zároveň má také hydroizolační funkci. Fotovoltaické hydroizolační pásy se nejlépe využívají při rekonstrukci střechy, popřípadě jejího dodatečného zateplování. Dále lze použít tenkovrstvé fotovoltaické články k uchycení přímo na plechy střešní krytiny. Výhodou použití tohoto typu článků je flexibilita a snadná instalace, ovšem oproti běžným polykrystalickým článkům s běžnou účinností kolem 15 - 20 %, je účinnost tenkovrstvých článků pouze 6 - 9 %. Výhodou těchto řešení je, že nezatěžují konstrukci, odpadá problém s jejich kotvením a se zásahy do střešního pláště.

Solární tašky

Další možností určenou pro šikmé střechy je použití tzv. solárních tašek. Solární tašky jsou vyráběny tak, aby nenarušovaly vzhled střechy a jednoduchá instalace zajistí flexibilitu v možnosti instalovaného výkonu. Nabízí možnost navyšování výkonu doplňováním střechy jednotlivými solárními taškami bez nutnosti rozkládání celé střechy.

Umístění na fasádě domů

Pokud se pro instalaci fotovoltaiky nehodí střecha, ať už z jakéhokoliv důvodu, nabízí domy další možnost, kterou je pokrytí fasády. Moderní fotovoltaické fasádní systémy vyhovují technickým a designovým požadavkům konstrukce moderních budov. Jde především o stěny orientované na jih. Instalace kolektorů nebo solárních panelů jako součást fasády se může s výhodou provést současně se zateplováním fasády. Fotovoltaické panely pak tvoří vnější plášť zateplení s odvětranou mezerou, která je důležitá pro ochlazování panelů. Určitou nevýhodou je skutečnost, že i při jižní orientaci stěny je energetický zisk svisle umístěné fotovoltaiky zhruba o 30 % nižší než při sklonu panelů 35° až 45°.

Alternativou je využití tenkovrstvé solární technologie. Ta je určená pro vertikální použití u oken, dveří, posuvných systémů, teplých i studených fasád, a dále pro zasklení světlíků. Také nabízí díky své amorfní bázi možnost efektivního využití širšího spektra denního záření i za působení tzv. difuzního světla. Oproti původním fotovoltaickým systémům založeným na krystalické bázi nabízí lepší výkony i za rozptýleného světla působícího na vertikální rovinu fasády.

Na fotovoltaiku lze využít i lodžie a balkóny

Výhodou tohoto umístění je relativně snadná montáž, nevýhodou pak nižší energetické zisky. Pokud nejsou panely orientovány jižním směrem je nutno počítat s poklesem produkce o 15 až 20 % proti svislé ploše orientované na jih. Výhodou je dobré ochlazování panelů, ale na zábradlí balkonů a lodžií může vzniknout vyšší riziko poškození panelů uživateli.

Fotovoltaické markýzy

Tato aplikace je opět zajímavým architektonickým přínosem využití u panelových domů. U oken s jižní orientací se mohou instalovat fotovoltaické markýzy, které současně s výrobou energie v létě vyřeší nežádoucí solární zisky a tím i přehřívání bytů. Zajímavým řešením je fotovoltaika integrovaná do skla.

Závěrem

Lze předpokládat, že rozvoj fotovoltaiky bude i nadále pokračovat. Počet solárních elektráren všech typů se neustále zvyšuje a jejich počet u nás brzy dosáhne 30 000. I přes někdy kontroverzní pohled na obnovitelné zdroje energie a jejich vliv na cenu elektřiny je zřejmé, že tato oblast se bude i nadále rozvíjet rychlým tempem a stále více bude ovlivňovat celkovou bilanci výroby elektřiny.

 GrexEnergia podporuje využívání solární energie a zpracovává energetické posudky k dotačním programům