(zveřejněno: 02-04-2015)
Management nám pokryl personální rozvrstvení firmy a nastavení procesů mezi jednotlivými úrovněmi managementu. V dnešní době samozřejmě vše nezbytně koordinované software - celkovým informačním systémem – od docházky, přes personální, účetní, ekonomické, komunikační a správní agendy až po agendy výrobní, údržbové, plánovací, řídící a další specifické danému předmětu podnikání.
Nyní se dostáváme k druhému slovíčku ve zkoumaném sousloví – „energetický“. Dnes velmi používané slovo, a to ne vždy ve správném slova smyslu. Jak na něho nahlížet ve spojení se slovem „management“?
Energie je hybnou silou firmy, nezbytnou pro chod prakticky napříč všemi odvětvími hospodářství. Je potřebná stejně jako všechny ostatní hodnotné materiální zdroje, jen se podle odvětví liší její podíl na produkci firmy. Je třeba si uvědomit, že energie není pouhým doplňkovým zdrojem, ani jednou z aktivit udržování podniku v provozuschopném stavu.
Energie představuje náklady a její produkce vede k dopadům na životní prostředí. S energií je nutné hospodařit a její spotřebu optimálně řídit tak, aby se zvyšovala ziskovost a konkurenceschopnost firmy s minimalizací závažných dopadů na životní prostředí.
Energetický management tedy reprezentuje proces celkového řízení systému energetického hospodářství a ve své podstatě je zcela nezbytný pro dosažení úspěchu plánu úspor energie v pohledu jednotlivých úsporných projektů.
Energetické hospodářství lze definovat jako soubor energetických soustav, které slouží k zásobování systémů požadovanými formami energie – od globální úrovně nadnárodních společností, přes unijní a státní energetickou koncepci, přes územní energetickou koncepci až po firemní energetické hospodářství.
Energetické soustavy převážně zajišťují výrobu, dopravu a užití příslušné energie a mají společnou charakteristiku spočívající v omezené skladovatelnosti forem energie (elektřina, teplo, plyn, stlačený vzduch). Každá energetická soustava je tvořena souborem energetických zařízení vzájemně propojených, sloužících k uskutečňování energetických procesů, řízených s cílem zajištění spolehlivé, ekologicky přijatelné a ekonomicky efektivní dodávky a užití příslušné formy energie.
V praxi se setkáváme nejčastěji s těmito energetickými soustavami:
- soustava zásobování teplem
- soustava zásobování elektrickou energií
- soustava zásobování plynem
- soustava zásobování stlačeným vzduchem
Energetické zařízení obecně slouží k uskutečňování energetických procesů za účelem výroby, distribuce a akumulace, ale i spotřeby příslušné formy energie.
Hlavní částí energetických zařízení jsou stroje, které mění:
- vstupní formy energie na využitelné formy (parní generátory, vodní motory),
- jeden druh energie na jiný druh energie (elektrické generátory, elektrické motory),
- parametry energie (elektrické transformátory, tepelné výměníky)
A které hlavní energetické procesy musí energetický management zastřešit?
- přeměnu energie – procesy, kterými dochází ke změně druhu energie i nositele energie - např. výroba elektřiny/tepla, stlačeného vzduchu...
- dopravu energie - jde o systémy rozvodů energie od zdrojů včetně transformace až do místa spotřeby energie
- skladování paliva - to jsou procesy skladování především pevných a kapalných paliv resp. plynných paliv v kapalném skupenství
- konečnou spotřebu energie - zastupuje proces, kdy dochází k přeměně vstupní energie ve spotřebičích na požadovanou formu energie sloužící k zabezpečení potřeb výrobního, obslužného a sociálního charakteru
- nezapomeňme na okrajové, méně často se vyskytující procesy jako zušlechťování energie (např. zplyňování pevných paliv, koksování) nebo akumulace energie (uplatňující se především v oblasti elektřiny/tepla, stlačeného vzduchu)
Firma musí fungovat jako dynamický celek a přístup managementu musí být tedy nutně také systémový, nutná je snaha předvídat očekávané i neočekávané důsledky svých rozhodnutí. Manažeři jednotlivé problémy neřeší, ale usilují o změny celého systému vzájemně propojených prvků pomocí plánování, organizování, kontrolování.
Management musí ve svých úvahách o rozvoji energetických systémů zachovat rovnovážnost vývoje vůči vlastním aktivitám firmy, počítat se setrvačností stávajícího stavu, musí respektovat zachování kontinuity a plynulosti rozvoje, ale zároveň počítat i s neurčitostí budoucího vývoje. Nezanedbatelnými parametry v úvahách jsou rovněž personální možnosti a neopomenutelná globální i lokální omezení.
