Stále častěji se v přívalu cizích slov a slovních spojení objevují vazby na energetiku a řízení. Jedním z těchto sousloví je „energetický management“.
Dnes již většina lidí tuší, co se skrývá pod pojmem „management“. Setkáváme se s různými výklady, častokráte ve spojení s konkrétními osobami a jejich nadprůměrným platovým výměrem, ne příliš lichotivými až závistnými – ale v základu jde o souhrn všech činností, které je třeba udělat, aby byla zabezpečena provozuschopnost organizace.

Dá se tak říci, že „management“ je tedy kombinace vědeckých poznatků a praktických zkušeností, zobecněných metod a postupů. Dá se říci, že se stal samostatnou vědní disciplínou.

Pro správné nastavení procesů ve firmě je důležité bezchybně nastavit manažerské úrovně kastováním:

• Vrcholoví manažeři (TOP management) – ti reprezentují firmu, koordinují globální činnosti, vytvářejí strategie a koncepce a to nejdůležitější: zodpovídají za výsledky podniku. Zodpovídají se přímo majitelům firmy.
• Střední manažeři (middle management) - manažeři závodů, vedoucí různých útvarů (prodej, nákup, personální oddělení, ...). Jsou komunikačním článkem mezi vrcholem firmy a první linií, což může být velmi náročná pozice. Převádějí vlastně vize vrcholového managementu do reálného provozu (do praxe) a zpětně vrcholový management informují o skutečném stavu naplňování jejich vizí.
• Manažeři první linie (lower management) - předáci, mistři, vedoucí dílen apod. Praktický dozor nad vykonáváním předmětu činnosti firmy.

• interpersonální – každý manažer na určitém postu má povinnosti typu protokolu. Manažeři odpovídají za práci svých lidí. Musí motivovat a povzbuzovat své zaměstnance a musí umět sladit jejich individuální potřeby se zájmy a cíli firmy
• informační – manažer neustále získává informace, třídí je, část předává podřízeným a informuje nadřízené
• rozhodovací – manažer vyhledává nové nápady, dává impulsy k novým podnětům, reaguje na odchylky a poruchy v systému, vydává a schvaluje důležitá rozhodnutí především ve výdajové oblasti a působí také jako „vyjednavač“.

Pro správné fungování tzv. sekvenčních funkcí v dlouhodobém horizontu je třeba zajistit pravidelné a vyhodnocované provádění paralelních funkcí. Tyto funkce mají potom velký význam pro zdravý rozvoj firmy a její dlouhodobé udržení ve správné kondici.